Novelizace zákona o dani z přidané hodnoty přinesla od roku 2013 mj. i změnu ustanovení § 4 odst. 4, které upravuje přepočet cizí měny na měnu českou.
Obecně lze říci, že pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije podle § 4 odst. 4 zákona o DPH (dále ZDPH) kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou. Od 1. ledna 2013 může plátce použít i poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou.
Kurzem platným pro osobu provádějící přepočet se rozumí denní nebo pevný kurz, který účetní jednotka v souladu s účetními předpisy používá podle § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Obdobně může postupovat i plátce, který není účetní jednotkou podle § 38 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Plátce je podle § 21 odst. 1 ZDPH povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Pokud přijme úplatu před uskutečněním zdanitelného plnění, vzniká mu povinnost přiznat daň již ke dni jejího přijetí. Přijetím úplaty může být nejen zaplacení celé částky, částečné úhrady nebo zálohy, ale i jiné, nepeněžní formy úhrady.
Uveďme 2 konkrétní příklady:
Příklad 1:
Je vystavena faktura na přijatou zálohu 100 EUR s kurzem 20,00. Konečná faktura zní na 250 EUR s kurzem 30,00. Jaký kurz bude použit pro zjištěný rozdíl 150 EUR na konečné faktuře?
Příklad 2:
Je vystavena faktura na přijatou zálohu 100 EUR s kurzem 20,00. Konečná faktura zní na 50 EUR s kurzem 30,00. Jaký kurz bude použit pro zjištěný rozdíl -50 EUR na konečné faktuře?
ad 1) V příkladu č. 1 je uveden případ, kdy plátcem byla před uskutečněním zdanitelného plnění přijata záloha 100 EUR, která byla přepočtena kurzem 20,00 Kč/EUR. Konečná faktura zní na 250 EUR s kurzem 30,00 Kč/EUR. K datu uskutečnění zdanitelného plnění je nutné stanovit základ daně, u kterého je třeba přiznat daň, tímto základem daně je rozdíl mezi konečnou částkou 250 EUR a částkou přijaté zálohy (100 EUR), tj. 150 EUR, pro přepočet na českou měnu se použije kurz platný k datu, kdy vzniká povinnost přiznat daň (tím je den uskutečnění zdanitelného plnění), tedy v dotazu uváděný kurz 30 Kč/EUR. Pro úplnost lze dodat, že plátce k přiznání daně použije sazbu daně platnou k datu uskutečnění zdanitelného plnění (to je důležité zejména při změnách sazeb daně).
Pozn. V tomto případě byla částka 100 EUR zdaněna k datu přijetí zálohy (byl použit kurz a sazba daně platné k datu přijetí zálohy) a částka 150 EUR je přepočtena kurzem platným k datu uskutečnění zdanitelného plnění, dále je použita i sazba daně platná ke stejnému datu.
ad 2) V příkladu č. 2 je uveden jiný případ, kdy plátcem byla před uskutečněním zdanitelného plnění přijata záloha 100 EUR, která byla přepočtena kurzem 20 Kč/EUR. Konečná faktura zní na 50 EUR s kurzem 30 Kč/EUR. K datu uskutečnění zdanitelného plnění je nutné opět stanovit základ daně, při jeho stanovení se postupuje podle § 37a ZDPH, který je účinný od 1. ledna 2013. V tomto případě je konečná částka za zdanitelné plnění nižší, než je částka zálohy, ze které již byla přiznána daň (rozdíl je 50 EUR). Protože daň byla přiznána z částky, která správně nemá být zdaněna, postupuje se podle § 37a ZDPH tak, že se prakticky provádí oprava, snížení daně, o částku odpovídající sazbě daně použité pro přiznání daně z přijaté záloh. Základem daně je rozdíl mezi konečnou částkou 50 EUR a částkou přijaté zálohy, tj. 100 EUR, přepočet na českou měnu není třeba k datu uskutečnění zdanitelného plnění provádět, protože ten byl již proveden při přiznání daně k datu přijetí zálohy, kdy daň byla zaplacena.
Pozn. V tomto případě byla k datu přijetí zálohy zdaněna částka 100 EUR (byl použit kurz a sazba daně platné k datu přijetí zálohy), a protože konečná částka je pouze 50 EUR, k datu uskutečnění se již přepočet z cizí měny neprovádí a konečná částka 50 EUR tak byla zdaněna již k datu přijetí zálohy, a stejně tak byla použita i sazba daně platná k datu přijetí zálohy.
